2. světová válka
Ačkoliv se první plány na zřízení výsadkové jednotky v československé armádě datují již do roku 1938, kvůli mnichovským událostem už k vzniku jednotky nedošlo. Československá exilová vláda následně zřídila na konci roku 1940 ve Velké Británii "Zvláštní skupinu D", ze které poté od roku 1941 vysílala výsadky do Němci okupovaného Československa. V roce 1944 nad to ustanovila v SSSR 2. čs. samostatnou paradesantní brigádu, která se zapojila do bojů v rámci karpatsko-dukelské operace a Slovenského národního povstání.
Vznik čs. výsadkového vojska
Záhy po obnovení samostatného Československa se rozeběhla příprava zřízení výsadkového vojska. Toto úsilí bylo završeno dne 1. října roku 1947 zřízením Pěšího praporu 71 (výsadkového). Ten byl posléze, už pod jménem 71. výsadkový prapor, následován 65. a 72. výsadkovým praporem spolu s dalšími útvary rychle rostoucího druhu vojska. To navazovalo na zkušenosti západního i východního odboje, což se odráželo ve výcviku jak diverzních, tak takticko-operačních výsadků. Ve svém „zlatém věku“ čs. výsadkové vojsko zahrnovalo jak výsadkáře, tak průzkumníky i speciální síly.
Deaktivace 71. výsadkového praporu
Kvůli tragickým událostem 21. srpna 1968 došlo k rozsáhlé reorganizaci československé armády, která zasáhla (i kvůli činnosti samotných jednotek výsadkového vojska během prvních dní okupace) výsadkáře mimořádně tvrdě. 7. výsadkový pluk zvláštního určení přestal existovat, 22. výsadková brigáda, které byl prapor součástí, byla redukována na pluk a „jednasedmdesátka“ tak po téměř dvacet let žila jen ve vzpomínkách výsadkářů. Výsadkové vojsko tím na dlouhou dobu přišlo o jednu ze třech svých dosavadních opor - výsadkáře určené pro taktické a operační výsadky. Síly speciálního určení se podařilo kvapnou reorganizací zachránit jen částečně a „výsadkovou pochodeň“ tak dál na čas nesli osamoceně zejména průzkumníci.
Aktivace 71. úderného výsadkového praporu
Podmínky pro výsadkové vojsko se začaly dramaticky měnit, s nástupem nové politické garnitury v Sovětském svazu, v druhé polovině 80. let. Symbolicky 1. října 1987 tak došlo k reaktivaci „jednasedmdesátky“ v posádce Chrudim, a to pod názvem 71. úderný výsadkový prapor. Od roku 1969 uplynulo téměř dvacet let, ale ten čas nezaznamenal nic pro tehdejší příslušníky výsadkových rot, z nichž mnozí mezitím dosáhli generálských hodností. Nebýt podpory generála Karla Kuby a majora Petra Čejky, mnohaletý sen na znovuobnovení 71. výsadkového praporu by se nikdy nesplnil. Spolu s (1. listopadu 1987) transformovaným 22. plukem speciálního určení v Prostějově započalo výsadkové vojsko znovu budovat všechny své někdejší schopnosti.
Transformace na 43. výsadkový prapor
31. října 1991 byl útvar, v té době již pod názvem 71. výsadkový úderný prapor, („úderný“ znamenalo v dobové terminologii „aeromobilní“) kvůli změněným požadavkům přejmenován na 71. prapor rychlého nasazení. Ten se následně stal, 1. dubna 1994, jádrem nového vysoce mobilního, z části výsadkového, svazku - 4. brigády rychlého nasazení. V den vzniku svazku byl přejmenován na 43. výsadkový mechanizovaný prapor, přičemž zůstal jeho součástí dalších 25 let. Charakter útvaru se dále změnil na samém konci 90. let, kdy byla struktura útvaru posunuta od klasické výsadkové struktury blíže ke struktuře jednotek Rangers. Tento proces, dále posilovaný četnými operačními nasazeními v bývalé Jugoslávii, Iráku, Afghánistánu a nakonec Mali, byl formálně stvrzen přejmenováním útvaru na „43. výsadkový prapor“.
Rozšíření na 43. výsadkový pluk
Stejně jako byly změny v úkolech a struktuře u přechozích inkarnací 43. výsadkového pluku taženy především změnami v bezpečnostní a politické sféře, nebylo tomu ani tentokrát jinak. Události roku 2014 na Ukrajině zapříčinily dramatickou změnu ve vnímání hrozeb u všech států Severoatlantické aliance. Požadavek Auditu národní bezpečnosti na schopnost AČR „reagovat na hrozby v extrémně krátkém čase“ a direktiva vlády na rozšíření armády o 5.000 mužů a žen daly vzniknout analytickému týmu, který určil jako nejvhodnější řešení „vznik třetího manévrového prvku v podobě výsadkového pluku“ na bázi 43. výsadkového praporu. Po roční paralelní existenci 43. výsadkového praporu a nově zřízeného Organizačního jádra výsadkového pluku vzniká jejich sloučením, symbolicky 1. října 2020, 43. výsadkový pluk. Ten se tak stává primární silou okamžité reakce AČR.
